Menopauza a klimakterická témata jako taková zažívají v dnešní době zlaté časy. Zbavily se konečně pověsti tabuizovaného problému, o němž se v „dobré“ společnosti nemluví, a zároveň i striktně medicínského přístupu, který je definoval jako chorobné stavy s nezbytnou potřebou lékařské intervence.
Česká menopauzální a andropauzální společnost ČLS J. E. Purkyně oslavila v roce 2025 své třicetileté výročí a mediální diskurz o problematice přechodu není o moc starší. Po letech před sametovou revolucí, kdy se o přechodu izolovaně zmiňovaly učebnice gynekologie nebo endokrinologie a laická veřejnost si musela vystačit s radami v rubrikách o zdraví populárně-naučných časopisů pro ženy, jako byla Vlasta či Květy, přišla v polovině 90. let éra „obrození“. Mezi lékaři se o velikou vzpruhu postarala jak nově založená odborná společnost a její kongresové aktivity, tak první tematický odborný časopis Klimakterická medicína, který vycházel mezi lety 1996 a 2020. Pod obojím byl podepsán nestor oboru profesor Donát.
Pomalu se tak přiblížil konec doby, kdy byla témata spojená se ženským zdravím a zvláště pak se sexualitou považována za citlivá. V médiích konce minulého století zaznívaly rady v opatrném a eufemistickém tónu, které zdůrazňovaly hygienické návyky, vhodnou stravu nebo kroky v prevenci osteoporózy, zatímco psychologické či společenské aspekty zůstávaly stranou. Menopauza byla podávána jako nevyhnutelná etapa v životě ženy, často spojovaná se stárnutím, koncem atraktivity a úbytkem „ženskosti“. Reduktivní pohled na věc ženy nepovzbuzoval k tomu, aby ve veřejném prostoru s nadšením sdílely své zkušenosti a pocity.
Menopauza jako postrach
Ale ani v dalších letech neměla menopauza v médiích ještě vyhráno. Po probuzení zájmu o lifestylová témata v nově zakládaných časopisech, televizních a rozhlasových pořadech, které se vyrojily spolu s rozšířenou mediální scénou, kam vstoupila média vlastněná soukromými vlastníky, se jí dostalo spíše nálepky choroby a strašáka. Klimakterium bylo líčeno jako problematické období, ve kterém na ženy číhají zdravotní potíže a ústup ze světel ramp, jež míří svůj nelítostný paprsek hlavně na mladé, krásné a dokonalé bytosti. Titulky mainstreamových médií pak varovně hlásaly, že „klimakterium dá ženám zabrat“ a „třem čtvrtinám žen menopauza vezme chuť na sex“ (novinky.cz, 20.10. 2005 a 23. 8. 2007).
Na začátku nového tisíciletí navíc vstoupila do mediální debaty hormonální substituční terapie (HRT). Mediální pokrytí reagovalo zejména na výsledky velkých mezinárodních studií, které upozorňovaly na rizika spojená s užíváním hormonů (zvýšené riziko rakoviny prsu, trombóz či kardiovaskulárních onemocnění). A české sdělovací prostředky nezůstaly pozadu. Přejímaly zahraniční diskuze a menopauza byla prezentována především jako zdravotní problém vyžadující lékařskou intervenci.
Nastala již více než dvacet let trvající doba vyhraněných příznivců a odpůrců HRT. Ženy jsou v této době vtaženy do sporu, kdy na jedné straně pseudovědecké titulky jako „Hormonální léčba prý zvětšuje riziko rakoviny vaječníků“ (novinky.cz, 23. 4. 2007) a facebookové diskuze přesvědčují o zhoubných účincích hormonální substituce, zatímco prezident Mezinárodní menopauzální společnosti (IMS) Tobie de Villiers krotí vášně slovy, „že při správné indikaci a způsobu použití má HRT mnohem více výhod než rizik.“ (Globální prohlášení o dohodě ohledně menopauzální hormonální terapie, 2012).
Konečně menopauza!
Po vyhrocených prvních deseti letech tohoto století lze konečně pozorovat změnu v mediálním obraze klimakteria. Do popředí se začínají dostávat příběhy konkrétních žen, a to i veřejně známých osobností. Bývalá první dáma Michelle Obamová se ve svém podcastu The Michelle Obama Podcast svěřila s tím, jak zažívala návaly horka během letu na prezidentském vrtulníku, a herečka Gwyneth Paltrow, která se i jako podnikatelka zaměřuje na alternativní péči o ženské zdraví, otevřeně hovoří o svých projevech menopauzy. U nás známá herečka Eva Holubová natáčí se svou dcerou Karolínou již několikátou sérii podcastu Menopauza není pauza a za sexidol považovaná herečka Alice Bendová po svých 50. narozeninách v rozhovorech otevřeně popisuje projevy pomalu nastupujícího klimakteria.
Díky hlasům těchto respektovaných žen se významně rozšířil repertoár témat – kromě fyzických symptomů se začalo psát i o psychických aspektech, vlivu na pracovní život, vztahy a sexualitu. Na mediální scéně se rovněž prosadily alternativní způsoby zvládání klimakterických potíží – bylinky, jóga a nejrůznější mindfulness praktiky. Současně došlo k proměně vizuálního obrazu žen v přechodu – už nejsou zobrazovány pouze jako unavené a zestárlé, ale také jako aktivní, vitální a inspirativní osobnosti.
V posledních letech tak česká média postupně bourají tabu kolem klimakteria. Přibývá podcastů, videoseriálů i televizních pořadů, které o menopauze mluví otevřeně a bez přehánění. Téma už není jen doménou odborných rubrik – proniká do lifestylových časopisů, na sociální sítě i do reklam. Farmaceutické a kosmetické značky cíleně oslovují ženy v přechodu, reflektujíce jejich potřeby a životní styl. Přidávají se i lékařští experti, kteří se na veřejnosti zasluhují o „rehabilitaci“ svého oboru – ať už v pořadech České televize Sama doma a Dobré ráno, v Českém rozhlase nebo na youtubových kanálech Na vlně zdraví či podcastech Kauza menopauza a Menopauza není pauza. Mediální obraz menopauzy má tak dnes daleko širší perspektivu – otevřenost, rovnost a respekt k ženské zkušenosti konečně získávají prostor, který si zaslouží.